26
            
            
              
                Výrobní program – elektronky, obrazovky
              
            
            
              přijímačů, kteří si tím hledali důvody, proč se jim ten který přístroj nepovedl zcela podle jejich původních přání. Snad
            
            
              je dobré si některé věci připomenout v historickém sledu na příkladech.
            
            
              Miniaturní sedmikolíkové elektronky jsem prvně viděl v malém přenosném bateriovém rádiu, které bylo dovezeno ze
            
            
              zámoří. Brzo nato byl v prodeji pěkný stolní bateriový přijímač v klasické dřevěné bedně vyrobený v Maďarsku, osaze-
            
            
              ný bateriovými miniaturními typy. Je dobré si připomenout, že v té době ještě některé obydlené oblasti byly bez pří-
            
            
              vodu sítě. Můj spolubydlící si jako student přivydělal vyrobením několika kusů stolních luxusních rádiových přijímačů
            
            
              profesionální kvality osazených miniaturními bateriovými elektronkami. Bylo to v roce 1950, naše nebyly ještě ve vý-
            
            
              robě, kupoval maďarské, a aby je získal, vždy za jednu sadu dodával navíc velkou sklenici husího sádla. Push-pullový
            
            
              konec osadil dvěma DLL101, vždy oba systémy v jedné elektronce paralelně. Tyto koncové elektronky jsme nevyrábě-
            
            
              li ani později. Podobně podplácel naturáliemi za zhotovení dřevěných skříní a šasi. Rádio hrálo krásně a dalo se čistě
            
            
              poslouchat hodně zahraničních stanic. Tak luxusní bateriový přijímač na našem trhu nebyl.
            
            
              Síťové typy jsem našel na propagační výstavce VÚPEF (doopravdy myslím, že to nebyl VÚVET ani VÚST). Osobně jsem
            
            
              byl výstavkou mile překvapen, ani mně nevadilo, že se jedná o kopie amerických typů. Všechno to bylo kolem roku
            
            
              1951.
            
            
              Vývojem subminiaturních elektronek se Tesla Rožnov zabývala za zvláštní přepážkou bez kliky na dveřích, ale k séri-
            
            
              ové výrobě nedošlo. Subminiaturní typy pro nedoslýchavé byly k dostání z dovozu, nejčastěji se vyskytovaly značky
            
            
              Philips a Mazda.
            
            
              Co se týče autorů konstrukce, všechny mně známé u nás vyráběné typy miniaturních elektronek byly původem z USA.
            
            
              Technologie bateriových miniaturních elektronek se vcelku dobře povedla a pro běžné radiopřijímače měly dobrou
            
            
              užitnou hodnotu. Je však nutné poznamenat, že žhavicí vlákno bylo vyráběno z dovozového wolframového drátku,
            
            
              my jsme tak tenký neuměli vyrobit.
            
            
              Teď už je možné rekapitulovat. Veškeré typy bateriových miniaturních elektronek byly vyráběny v Rožnově. Tesla Vrch-
            
            
              labí vyráběla všechny typy síťových sedmikolíkových elektronek s výjimkou 6F32 a 6B32, ty byly vyráběny v Rožnově.
            
            
              Hlavním zákazníkem pro bateriové elektronky byla armáda. Bylo to hlavně pro stanici RM31. Konstruktér toto zaříze-
            
            
              ní vymyslel pro univerzální užití a tím i složitě. Jednou z použitých elektronek byla elektronka 1H33, to je vynikající
            
            
              bateriový pentagrid s úsporným žhavením určený pro rozhlasové přijímače. Bohužel jeho katoda má tak malý žha-
            
            
              vicí příkon, že pracuje na mezi fyzikálních schopností, a z těchto důvodů bylo její hromadné užití ve vojenské techni-
            
            
              ce doslova nešťastné.
            
            
              Zvláštní zákazník zadal úkol, aby elektronky pracovaly i při podžhavení. Řízením vývojových prací byl pověřen jeden
            
            
              z význačných odborníků, práce trvaly myslím déle než rok. Řešení se vymykalo technologickým zvyklostem, hlavním
            
            
              problémem byla extrémně malá katoda, to jest malý žhavicí příkon. Výsledkem prací bylo zjištění, že součástky systé-
            
            
              mu je třeba těsně před montáží nasytit za tepla vodíkem. Při čerpání elektronek se nesmí potom systém příliš rozežha-
            
            
              vit vysokofrekvenčním ohřevem, jenom tak líznout, říkal návod k řešení. V součástkách vyrobených z niklu musí zů-
            
            
              stat nepatrně vodíku a ten pak příznivě ovlivňuje činnost přímo žhavené kysličníkové katody v průběhu její životnosti.
            
            
              Další výroba bateriových elektronek byla velmi dobré kvality a zvláštní zákazník je v příslušném množství objednal,
            
            
              když předtím vyslovil uznání řešitelům. K tomu dnes dodávám, že život tropí hlouposti. Dodatečně jsem získal infor-
            
            
              maci, že tyto kvalitní série byly pečlivě uloženy do speciálních skladů, aby byly k dispozici pro případ potřeby. Do sta-
            
            
              nic nebyly namontovány. Kde a jak skončily, nevím. Zjišťuji však, že vlivem rychlého vývoje techniky se více věcí stalo
            
            
              nepotřebnými.
            
            
              Ze síťových miniaturních elektronek byly vyráběny 6B32 a 6F32. Z hlediska geometrických rozměrů to byly vůbec
            
            
              nejmenší elektronky ve výrobě. 6F32 byla určena pro širokopásmové zesilovače na vyšších kmitočtech a byla použita
            
            
              v prvním sériově vyráběném televizoru, a to v počtu 6 kusů v jednom přijímači. Konstruktér jednoduchého televizo-
            
            
              ru ve snaze dosáhnout co nejlepších parametrů nepočítal s přirozeným rozptylem parametrů vyrobených elektronek,
            
            
              a tak v podstatě donutil dodavatele elektronek k přísným hranicím. Ve výrobě tak byly do zmetků zahazovány elek-
            
            
              tronky v podstatě dobré, takže jich hodně skončilo ve šrotu. V době, kdy bylo možné si tento první televizor zakoupit,
            
            
              na něj byly vedeny záznamy. Do maloobchodu se dostaly pro náhradu i kusově balené elektronky 6F32, jedna stála
            
            
              72 Kčs. Ve srovnání s cenou chleba, masa a mléka to byl majlant.