Basic HTML Version
25
Výrobní program – elektronky, obrazovky
Zásadnější pohled na rozdíly v konstrukci však vychází z dalších hledisek.
Patkové typy uvedu v několika příkladech. AZ1, EL51, 2K2M, UY1N. Každý z nich má jinou baňku, tu musely vyrobit
sklárny v jiných rozměrech a tvaru a podnik je musel objednat a nakupovat každou samostatně. AZ1 a UY1N jsou na-
hoře hladké, EL51 a 2K2Mmají nahoře čepičku, a za tím účelemmusel provoz skla natavit nahoře trubičku. Z hrubého
přehledu vyšlo, že podnik nakupoval 11 různých druhů skleněných baněk pro patkové typy zatavované na sukničku.
Některé baňky musely být před zpracováním opatřeny zevnitř vodivým povlakem a na některé byl v konečném kroku
zpracování nanášen zvenku vodivý povlak šopováním kovové vrstvy.
Každý z uvedených typů má jinak vyrobenou patku, tu musel vyrobit provoz skla z jiných trubic a do každé musely
být předem zvlášť vyrobeny přívody, a to 4 a více různých druhů. Patek tedy bylo tolik druhů, kolik bylo vyráběných
typů. Počítal jsem je, bylo jich celkem 12 druhů, kupodivu nejstarší z nich byly vyráběny dost dlouho, patřily k nimAZ1
a EL51. Zesilovací elektronky malého výkonu pro radiopřijímače v tomto provedení nebyly vyráběny vůbec. Příčinou
nezájmu byla skutečnost, že byly již v tu dobu k dispozici typy řady 21. V patkovém provedení byly vyráběny i ukaza-
tele ladění, tzv. magická oka EM11.
Za zmínku stojí, že v tomto provedení byla vyráběna největší zesilovací elektronka EL51 určená pro ústředny místního
rozhlasu, a to vcelku úspěšně. Jedinýmmenším problémem byla nutnost provést změny zahořovacího předpisu, které
byly důsledkemmenší aktivity katodového niklu. To však znamenalo jejich delší životnost zvláště při provozu v nažha-
veném stavu bez anodového napětí, jak bylo požadavkem provozovatelů ústředen místního rozhlasu.
Druhou zajímavostí je případ AZ1, kdy se po letech úspěšné výroby přestalo dařit. Způsobil to katodový materiál,
který, ač zdánlivě stejný, odmítal redukovat kysličníkovou vrstvu žádoucím způsobem při dané teplotě. Až zvýšení
provozní teploty zmenšením povrchu přímo žhavené katody změnou šířky a tloušťky pásku odstranilo problém. Tak
byla výroba v posledních dvou či třech letech zakončena.
Patkové typy
Pro přehled tyto patkové typy zopakujeme:
4654, AD1N, AZ1, AZ4, AZ11, AZ12, EL12spec., EL51, EM4n, EM11, UY1N, dále 3 vojenské miniaturní, představitel
2K2M.
Celoskleněné provedení
Druhému provedení se říkalo Allglas, ačkoli se neobešlo bez přídavných plechových objímek, eventuálně vodicího
klíče. Byla to jednak řada 21, z té byla v Rožnově vyráběna pouze ECH21, další dva typy byly vyráběny v Tesle Vrchlabí.
Ve stejném konstrukčním provedení větších rozměrů to byly typy 6L50, 6Y50 a vysílací elektronka RL15A. V největ-
ší sérii byla vyráběna ECH21 a dále pak 6L50, která byla modifikována do typu S určeného pro první sériově vyráběný
televizor s malou kulatou obrazovkou. O potřebných zařízeních jsem se již zmínil, 6L50S vyžadovala navíc zvláštní vy-
jiskřovací zařízení. O netěsnosti kolíků, která výrobu postihla někdy kolem roku 1960, jsem se zmínil. Výroba těchto
druhů elektronek běžela bez velkých výkyvů.
Shrneme tyto celoskleněné typy takto:
ECH21, UCH21, a dále kromě těchto dvou typů RL15A, 6L50, 6L50S, 6Y50, které měly větší rozměry a také větší prů-
měr roztečné kružnice. Všechny měly tvrdé chromželezové kolíky.
Poněkud se z tohoto konstrukčního provedení vymykají PL36 a EL34, které měly výlisek s trojdílným přívodem
a navíc patici.
Miniaturní typy
Významnou konstrukční skupinou elektronek byly miniaturní sedmikolíkové, nejlepším představitelem jsou 1H33
a 6F32. Byla vyráběna celá řada různých typů a relativně dlouhou dobu. Z nich byly některé povedené, jiné méně. Ne-
troufám si sám hledat důvody, domnívám se však, že se jednalo o příliš nadnesené požadavky ze strany konstruktérů